výňatek

Celkový potenciál využití OZE

Podkladové analýzy dospěly k ročnímu celkovému dostupnému potenciálu ve využití slunečního záření v České republice ve výši 8,3 PJ tepla u termosolárních systémů a 18,24 TWh elektřiny u fotovoltaiky se znalostí stávajících technologických možností. Potenciál větrných elektráren je 21,6 PJ, nových vodních asi 0,6 PJ. Nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem je však jednoznačně biomasa s potenciálem 280 PJ. Mezi OZE je zařazena i geotermální energie s potenciálem 63 PJ. Kromě tepelných čerpadel je ve fázi experimentů využití geotermální energie k výrobě elektřiny. V kratším horizontu do roku 2030 je dostupný potenciál pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice 22,5 TWh (vodní 2,48, větrná 4,71, biomasa 8,02, geotermální 1,58, sluneční 5,67). Graficky je očekávaný vývoj produkce energií z OZE uveden na obrázku 3.

Obrázek 3: Primární energie z obnovitelných zdrojů - výhled do r. 2050

Je třeba doplnit, že podpora výroby energie z OZE je teprve v počátcích, statistická data jsou dostupná pouze pro první 3 roky, proto je obtížné odhadovat budoucí dynamiku růstu tohoto segmentu. Je proto obtížné odhadnout, jak rychle bude výše uvedený potenciál využíván. Pokud bychom vzali v úvahu pouze uvedené období tří let, lze sledovat růst 35 % ročně, taková intenzita nemusí být dlouhodobě udržitelná.

Bezpečnost dodávek energie

Evropská unie jako celek se v dlouhodobém horizontu dostává do stále vyšší závislosti na dovozu paliv. Při zachování současných trendů může tato závislost vzrůst ze současných 50 % až na 80 % do roku 2030. EU nemůže ovlivňovat ceny energetických komodit, proto hrozí, že se dostane nejen do ekonomické ale i do politické závislosti na zemích vyvážejících energetické komodity.

Podle Eurostatu v roce 2006 pocházelo 58 % elektřiny v EU z fosilních paliv, 19 % z jádra, 18 % z vodních elektráren a 5 % z větrných turbín. Zanedbatelný podíl na výrobě dosud má biomasa a fotovoltaické elektrárny, které velký rozmach teprve čeká. Lze předpokládat, že ceny elektřiny v Evropě budou do značné míry odrážet ceny fosilních paliv a hydrometeorologické podmínky.

ČR má v tomto pohledu prozatím jistou výhodu v existujících zásobách uhlí a uranu. Analýzy však ukazují, že tato výhoda do roku 2050 zanikne v souvislosti s vyčerpáním většiny těchto zásob. Energetická závislost ČR je na úrovni 42 % zejména v ropě a zemním plynu. Spotřeba elektrické energie (cca 17 % konečné spotřeby) stojí ČR 37 % primárních zdrojů, a pokud připočteme i export elektřiny, jedná se o 44 %.

Krizové stavy energetiky

Z hlediska bezpečnosti dodávek energií je třeba plánovat reakce na možné krizové stavy energetiky. Ty mohou být způsobeny:

Doporučení Pačesovy komise

Pro zajištění bezpečnosti dodávek energií NEK doporučuje:

Reference

[Pacesova] Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu. Verze k oponentuře, 30.9.2008.